Roklemi a soutěskami rezervace Kokořínský důl

TIP NA VÝLET

Náš výlet začal nedaleko autobusové zastávky „Na rovinách“ u obce Romanov. Parkuje se tam podél hlavní silnice. My jsme se vydali po zelené turistické trase směrem k rozcestí „Švédský val“ (V terénu je zřetelný val z třicetileté války) a pak k rozcestí „Vojtěchov – Boudecký mlýn“. Cesta lesem tzv. Boudeckou roklí ubíhala rychle. Až po rozcestí „Vojtěchov – Boudecký mlýn“ se šlo z kopce. U rozcestí jsme odbočili vlevo a pokračovali po červené turistické trase přes louku a dále lesem podél potoka Pšovka – tzv. údolím „Kokořínský důl“. Část trasy podél potoka vedla po lesní cestě, část po dřevěném chodníčku, protože místy byla půda hodně podmáčená. Po pravé straně se totiž nachází unikátní a chráněné mokřady, které lemují potok Pšovka.

Odpočívadlo v Boudecké rokli - Přírodní rezervace Kokořínský důl - CHKO Kokořínsko
Pes Garm
Mokřady podél potoka Pšovka - Přírodní rezervace Kokořínský důl - CHKO Kokořínsko

Přírodní rezervace Kokořínský důl je chráněna od roku 1953. Jedná se o jádrovou oblast CHKO Kokořínsko. Páteří celé rezervace je asi 13,5 km dlouhá část údolí potoka Pšovka nazývaná Kokořínský důl, která začíná u železniční zastávky Lhotka u Mělníka a končí u obce Ráj. Ale stejnojmenná rezervace zahrnuje i přilehlá údolí, soutěsky a lesnaté porosty se skalními útvary jako jsou Pokličky.

Pokličky - CHKO Kokořínso

Tam, kde se červená turistická trasa křížila s modrou, jsem se po schodech došla podívat na známé skalní útvary Pokličky. Ale nepokračovala jsem dál. Vrátila jsem se zas dolu k rozcestí na tzv. cikánský plácek (dějiště z románu K. H. Máchy). Pokličky jsou hodně turisticky vyhledávané. Možná i kvůli tomu, že je nedaleko velké parkoviště, a proto jsou snadno přístupné. Nicméně právě kvůli velkému množství turistů se k Pokličkám už moc blízko nedostanete. Mně spíše než pokličky skalní útvary připomínaly kamenné hřiby, které jsme viděli na našem výletě na Korunu v CHKO Broumovsko. Mšenské pokličky vznikly erozí kvůli nestejné odolnosti pískovce. Skládájí se ze třech vrstvech: V dolní části je pískovec s křemitým tmelem. Ten je více odolný něž pískovec s hlinitým tmelem, který je ve střední části, proto je také tato část nejvíce obroušená. Naopak horní část je nejodolnější kvůli pískovci se železitým tmelem.

Modrá turistická trasa nás z cikánského plácku zavedla do soutěsky Močidla, jejíž stěny jsou tvořeny pískovcovými útvary. Do soutěsky ústí úzká rokle Apatyka, která dostala své jméno kvůli léčivým rostlinám v ní rostoucím. V rokli Apatyka je během roku výrazně chladnější klima (13°C v létě), proto v ní uvidíte rostliny typické pro vyšší nadmořské výšky.

Rokle Apatyka Přírodní rezervace Kokořínský důl - CHKO Kokořínsko
Vstup do rokle Apatyka

U rozcestí „Náckova rokle“ jsme přešli na zelenou turistickou trasu. V Náckově rokli začalo výrazné stoupání. U skalních útvarů „Faraon“ a „Ramses“ jsme znovu změnili barvu turistického značení – tentokrát na žlutou, po které jsme pokračovali až k autu. Po cestě uvidíte i skalní útvary „Obří Hlava“ a „Žába“ a projdete Průsečnou skálu (do pískovce vytesaný průjezd pro povoz).

Piskovcové skály v soutěsce Močidla (CHKO Kokořínsko)
Cesta soutěskou Močidla

Tato trasa je moc pěkná. Procházíte různá údolí, která jsou vyhloubené do pískovcového podloží, schováni pod větvemi listnatých stromů. Díky tomu je tento výlet ideální v létě, kdy se nechcete péct na slunci, nebo na podzim, protože to si užijete krásně zbarvenou podzimní přírodu. Místy uvidíte zajímavé skalní útvary a stěny. Ale nečekejte Prachovské skály s výhledy do dáli. To byste byli zklamaní. Možná právě kvůli chybějícím výhledům bychom tento výlet nedoporučovali, pokud byste museli jet 3 hodiny z domova. Někdo by totiž mohl říct, že je to JEN procházka lesem. Je to ale určitě skvělý výlet, pokud jste v CHKO Kokořínsko více dní.